Ježíš
řekl svým učedníkům:
"Oheň
jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V
křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán!
Myslíte,
že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale
rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom
domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec
proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti
matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."
Slova,
která dnes nás Spasitel Ježíš říká o svém poslání a o svém
Království, stojí na první poslech proti představě Božího
království tak, jak se za rodící se Církev, za své učedníky
modlí Ježíš při Poslední večeři, kdy prosí v Duchu svatém
Otce za jejich jednotu. Jakoby byla protikladem ideálu, který na
Církvi dodnes uchvacuje, ideálu učedníků žijících pospolitě,
majících jedno srdce a jednu duši, opakem oněch dvou prvních
kázání, jak nám je předávají svatí evangelisté Matouš,
Marek a vposledku při Velké cestě i svatý Lukáš, kdy srdce
následovníka Ježíše na smrt a ke zmrtvýchvstání se projevuje
jasným antagonismem ke světu, kdy tajemství království je -
alespoň zpočátku – skryto světu, a dozrává v "zrnu",
v hořčičném "semináři", je nalézáno v perle a
skrytém pokladu. - Zde ovšem se současně začíná odkrývat
dnešní Ježíšovo slovo o ohni, zdánlivém opaku vody křtu, o
míru na zemi zdánlivě stojícímu proti samotnému Ježíši,
který, jak svědčí Apoštol, sám je Pokoj, o rozdělení – u
svatého Lukáše a dokonce militantně u svatého Matouše – o
meči, který jako Duch Boží proniká až do nejzazších poloh
naši duše, rozděluje ji a "působí" podobnou nesvornost
jako v andělském sboru, kdy část nebeských bytostí řekla: "Non
serviam!" - kdy se tento stav duše projevuje navenek ve
společenství Církve, v duchovní i pozemské rodině, k níž dnes
místo slov o "žití v jednotě" hovoří náš Pán o
rozdělení, o meči Ducha: Ne,
říkám vám, ale přinesl jsem rozdělení. Od nynějška totiž
bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva
proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci,
matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha
proti tchyni."
Kdokoli alespoň trochu zná Kristovo evangelium, ví, že je to výhradně poselství pokoje. Ježíš samotný, jak píše Pavel, "je náš pokoj", zabitý a vzkříšený, aby zničil zeď rozdělení a nastolil Království Boží, kterým je láska, radost a pokoj. Jak si tedy tato jeho slova vysvětlovat? Na co Pán poukazuje, když říká, že přišel, aby přinesl - podle redakce svatého Lukáše - "rozdělení", nebo - podle svatého Matouše - "meč"?
Toto
Kristovo vyjádření znamená, řekl před několika lety Svatý
Otec Benedikt XVI., že pokoj, který On přišel dát, není
synonymem pouhé absence konfliktů. Naopak. Ježíšův pokoj je
plodem neustálého boje proti zlu. Boj, který se Ježíš rozhodl
podstoupit, nemíří proti lidem nebo lidské moci, ale proti
nepříteli Boha a člověka, Satanovi. Kdo chce odporovat tomuto
nepříteli a zůstat věrný Bohu a dobru, musí nutně čelit
neporozumění a někdy i vlastnímu, opravdovému pronásledování.
Proto ti, kteří chtějí následovat Ježíše a nekompromisně
usilovat o pravdu, musí vědět, že narazí na odpor a stanou se
proti své vůli znamením rozdělení mezi lidmi, dokonce i uvnitř
svých vlastních rodin. Láska k rodičům je posvátným
přikázáním, ale, má-li být žito autenticky, nemůže být
nikdy kladeno nad lásku k Bohu a ke Kristu. Takto se ve šlépějích
Pána Ježíše křesťané stávají "nástroji jeho pokoje",
podle známého vyjádření sv.Františka z Assisi. Odvážně a
úporně usilují v každodenním nasazení nikoli o pokoj
neopodstatněný a zdánlivý, ale o pokoj skutečný, aby přemohli
zlo dobrem a osobně platí cenou, kterou to obnáší. Přitom víme
– a to barvitě, z životopisného filmu – jak svatý František
z Assisi ve chvíli, kdy se nahý uchýlil pod biskupův plášť
Církve, dokončil rozdělení své rodiny: "syn
proti otci".
Rozruch,
který před třemi lety způsobilo postavení se "dcery",
šéfredaktorky Katolického týdeníku proti Otci kardinálovi
Dominikovi po odmítnutí uveřejnit jeho článek varující před
mečem, který dál chce popravovat démonicky rituálně katolické
kněze dotvrzuje drastickým způsobem Ježíšova slova z dnešního
evangelia: Katolický týdeník je oficiálně "mluvčím"
biskupů obou provincií České republiky a jejího předsedy.
K
této situaci se již v roce 1973 mohla vyjádřit nikoli dcera, ale
Matka Církve, v Akitě:
"Jak
jsem ti řekla, jestliže lidé nebudou konat pokání a nepolepší
se, Otec sešle na celé lidstvo strašný trest. Bude to trest větší
než potopa, tak velký, že dosud nikdy podobný nebyl. Z nebe bude
padat oheň a zničí velkou část lidstva, dobré stejně jako zlé,
neušetří ani kněží ani věřících. Ti, kteří přežijí,
budou tak ztrápení, že budou mrtvým závidět. Jediné zbraně,
které vám zbývají, jsou růženec a znamení, které vám
zanechal můj Syn. Modlete se každý den modlitbu růžence. Modlete
se růženec za papeže, biskupy a kněze. Ďáblovo dílo pronikne
také do Církve takovým způsobem, že kardinálové budou proti
kardinálům, biskupové proti biskupům. Kněží, kteří mě
uctívají, budou v opovržení a jejich spolubratři jim budou klást
překážky, chrámy a oltáře budou pustošeny; Církev se zaplní
těmi, kteří přijímají kompromisy, a ďábel přiměje mnoho
kněží a zasvěcených duší, aby opustili svou službu Pánu.
Ďábel bude neúprosný zvláště vůči duším Bohu zasvěceným.
Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku.
Jestliže se hříchy rozmnoží počtem i závažností, nebude pro
ně odpouštění."
Odpovědí
na tato slova je Slovo, Logos, které dnes říká: Oheň
jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! Jsou
to slova lásky vedoucí k jednotě pro toho, kdo poznává v
událostech poslední doby pravdu, pravdu, nauku o očistci a nikoli
o pekle. To je určeno pro ty, kdo nebudou "kající až do
konce" tohoto hrozného představení Boží jednoty a trvalého
oddělení od Boha a tak od "posmrtné" blaženosti pro
satana a všechny, kdo mu sloužili a slouží.
A
nic nezmohou minule citovaná Otcem Georgem slova Johna Lennona, že
si existenci pekla on a jeho generace nepřeje.
Naopak,
"učedníci Ohně", učedníci Ducha Ježíšova a Jeho
meče, který rozděluje nitro a myšlenky vede k rozlišení, dává
Boží, dobrý soud i nad
nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími, se jako
věrní Ježíšovi a Církvi nevzdávají tohoto meče: nevybízejí
primárně k ozbrojení – ani náš Zachránce Ježíš nevybízí
budoucího papeže Petra, aby v Getsemanech odevzdal svůj meč
chrámové stráži či jej zahodil, ale mají použít v Getsemanech
představené zbraně Ducha Ježíše Krista k tomu, aby očista
"prohnilého království dánského" začala od Domu Páně,
od Církve.
Sekundárně
je ale přece nutné meč použít: jej uviděl ve znamení kříže
podle tradice východní Církve svatý Konstantin v době, kdy se
schylovalo k bitvě, jež proběhla u římského Milvijského mostu,
jím bychom měli chránit démony oslavující sexuální většinu
z včerejších bakchanálií v Praze, která současně zve islám,
svého popravčího vraha, aby každého z účastníků Gay Pride
svrhl z věží pražských a evropských chrámů a mešit.
A
terciálně, v Duchu Nejsvětější Trojice, volá dnes Ježíš
posel tohoto meče a ohně, jejž můžeme svobodně odmítnou, a tak
odmítnout nebe, prvotně své učedníky, biskupy a kněze, aby
naplnili svou službu ostiáře a exorcisty, již měli přijmout a
mají rozvíjet: aby ustanovili před naše chrámy tyto strážce s
Božím mečem.
V
prvotní Církvi, a to i když se slavila svatá tajemství v domech,
mohl stačit jeden ostiář a jeden exorcista v "katechetické
předsíni" chrámu, u vstupních dveří Církve. Dnes je jistě
potřebné, aby chránili tito služebníci vstup do kostelů a
kaplí, jak nás vražda kněze i výpady "synů proti vlastním
otcům" ubezpečují, ale především mají být u dveří
každého domu, kde chtějí být křesťané či "katechumeni –
Evropané" v bezpečí.
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8266
O.
Oldřich
MODLITBA
Přinášíš
rozdělení a zbraň – meč,
Ježíši,
ukřižovaný na meči, na znamení kříže,
jak
se před svým symbolem modlili rytíři,
zvláště
Ti, kdo šli chránit Svatou zemi před islamizací.
Jejich
Velká cesta na Tvůj kříž a ke Tvému vzkříšení
je
vedla k rozdělení: v jejich rodinách, v Církvi a v Evropě.
Dnes
hynou ti,
kdo
vztahují ruce po meči petrovského humanismu,
ale
nedokáží jím chránit Tvou Církev,
své
biskupy a kněze, věřící v kostelích;
ti,
kdo nepřijali službu ostiáře a exorcisty nad Tvým protivníkem,
satanem
v rodině
shromážděné
v Domě Božím.
Amen.
