NÁDVOŘÍ POHANŮ
TROJJEDINÝ BŮH SE
UKAZUJE, ZJEVUJE LIDSTVU
Když si sami promýšlíme
anebo v rozhovorech s druhými, kteří jsou hledající, probíráme
tajemství existence Boží, nejsme schopni světlem přirozeného
poznání vstoupit do tajemství Nejsvětější Trojice. Nejsme
schopni poznat prostředníka mezi Bohem a člověkem, kterým je
Ježíš Kristus.
Je třeba zaměřit své
hledání na Slovo, jímž se tajemství Nejsvětější
Trojice zjevuje a na slovo o životě a záchraně, kterou nám Ježíš
Kristus přinesl – na evangelium, které je od počátku předáváno
ústně.
KDO NÁS UČÍ, JAK SE TROJJEDINÝ BŮH UKAZUJE LIDEM?
Stručná odpověď
Katechismu zní: Katolická církev.
Patrně každý z nás žije
ve společenství, kde naši přátelé ve víře nemají vůbec
problém s takovouto odpovědí – jasnou, stručnou a výstižnou.
Někdo z nás má svůj
duchovní domov jinde než "doma": Má okolo sebe v rodině
ty, kdo dosud nevěří v takové míře a hloubce, aby mohli
souhlasit, že strážkyní plné Boží pravdy je Církev –
katolická.
Žijeme ve společnosti,
která se často velmi ostře bouří proti takovým výrokům, má
po ruce pomluvy na Církev:"upalování čarodějnic",
"žehnání zbraní", "odpustky", nově v
současném pronásledování v mediích výtky, že Církev
"schvaluje, kryje či že nechává působit ty, kdo se
dopouštění pedofilie", výtky, že "nepřeje sexuální
lásce osob stejného pohlaví", že nepřipouští umělé
potraty, vraždění starých a nemocných...
Dnešní pohřební mše
svatá za spásu duše pana Karla Gotta ve Svatovítské katedrále
je rovněž ukázkou tápání těch, kdo nepoznali plnou pravdu –
evangelium – a pevnosti těch, kdo v evangelium uvěřili.
Slova., která jsme mohli a
můžeme číst či slyšet, o magickém místě, totiž katedrále,
o mši svaté na poděkování za život Karla Gotta či sebejisté
vyjádření, že po smrti vede cesta do nebe, může zaznít jen z
úst těch, kdo nevěří v působení Ducha Svatého, který
zpřítomňuje dar spásy nabídnutý Ježíšem Kristem, naším
Pánem, všem: při zaopatření svátostmi viatika: ve svátostí
smíření, svátostí pomazání nemocných a v přijetí těla
Kristova, v němž je pro věřícího v Něj záruka věčného
života v nebi.
V kontrastu k tomuto zněla
slova Otce kardinála Dominika, který jako katolický biskup vyznat
tuto víru. Pro některé mohlo toto slovo zaniknout, ale zní do
duší těch, kdo touží po věčné spáse.
Pan Karel Gott chodíval do
kostela svatého Václava na Smíchově. Těmto jeho cestám – i
přání, aby za spásu jeho duše byla sloužena mše svatá –
"Requiem" - předcházela cesta jednoho z katolických
bohoslovců někdy v roce 1982 k němu do bytu. Vyznal slavnému
zpěvákovi svou víru ve spásu, kterou dává Ježíš Kristus.
Poté, co se tento bohoslovec vrátil do semináře, vyzval k
modlitbě za pana Karla Gotta, aby uvěřil.
Síla Ducha, síla této
společné modlitby, o několik dní později provázela tohoto
bohoslovce opět do bytu pana Karla Gotta. A přinesla ovoce. Vedla
duši Karla Gotta k obrácení, k odevzdání svého života Ježíši
Kristu.
- K poznání "pravdy v
katolické Církvi" – té pravdy, již může nyní osobně
poznávat na věčnosti.
O svátku svatého Radima AD MMXIX O. Vladimír Mikulica
