Označení Zlatá středa a pak především Missa Aurea, Zlatá mše svatá odkazuje na středu adventních kvatembrových dnů /zkráceno z "Quattuor Temporis" - čtyři doby/ po Třetí neděli adventní. Tyto kvatembrové, suché, postní dny pocházejí podle písemných dokladů /De ieiunio decimi mensis. S. Leo M. polovina V. století po Kristu/ - nejpozději z doby, kdy se začínal hroutit Evropský superstát – Římská říše, tedy ta současná západní část.
V naší době, kdy ve všeobecném zmatku a neznalosti církevního roku mnozí slaví místo Adventu Vánoce a místo Vánoc už jen konzumní hody, jsou adventní postní kvatembrové dny protikladem k ještě před koronavirem ubíjejícím předvánočním horečnatým nákupům. Jde o opak: o dar z lásky, i když většinou z nadbytku. Ale patrně prapůvodní "Zlatá středa", i když se tak od počátku nenazývala, připravovala na začátek období tří dnů před oslavou astronomického návratu Slunce již pár desítek či stovek tisíc let před Kristem.
V popisu Zlaté středy v onom vyprávění z poloviny V. století slyšíme o tom, že se křestané na konci astronomického podzimu scházeli na ranní mši svatou. Ta byla vposledku nazývána Missa Aurea. Byla adventní oslavou Inkarnace, Vtělení Ježíše Krista, události Zvěstování Panně Marii v Nazaretě – oslavou svatého početí Mesiáše. Nesla se ve velmi slavnostní formě: modlitby, čtení z Písma Svatého, žalmy a duchovní písně doplňovalo zpívané radostné Gloria – andělský zpěv při zrození "slunce viditelného i neviditelného světa", Spasitele Ježíše Krista. A pak se četlo dramatickou formou – v bělostných rouchách, se svícemi a pozdviženým křížem - evangelium o zvěstování archanděla Gabriela Panně Marii v Nazaretě; o tom, že – když bude souhlasit, stane se matkou Krista - Mesiáše, který jako Slunce všech sluncí pokryje zlatavými paprsky - a prozáří jimi – temnoty. Vyzváněl největší z místních zvonů.
Po evangeliu se četly čtyři nádherné, vírou a poznáním tajemství inkarnace naplněné úryvky z mystických meditací svatého Bernarda z Clairvaux o Zvěstování /Homiliae super "Missus est"/.
Křestané na tuto středu, pokrytou zlatavými paprsky slavné posvátné liturgie, udělali inventuru svých zásob jídla připravených na Zlatou středu, následující pátek a sobotu. Dost si ukrojili, odřekli, aby mohli v modlitbě jasněji vnímat hlas Ducha Svatého. Co po skrovném postním stolování zbylo, odnesli příbuzným, sousedům; často do kostela, kde se ze sbírek pro chudé, z collecty, rozdalo vše těm, kdo neměli tolik peněz, jídla a pití.
Tak vlastně byli všichni co do postavy tak akorát: Chudí nebyli vychrtlí a nemocní a bohatí nebyli tlustí a vlastně taky nemocní – ze špatné životosprávy v jídle a pití.
Tyto kvatembrové dny - počínající Zlatou středou a později více týdny před Božím hodem narození - se staly nynější adventní duchovní přípravou na Vánoce, na slavnost narození Ježíše Krista a vyvrcholením postních dní.
Zlatá středa připadá letos na 16. prosinec. Jí začínají kvatembrové, suché dny- středa, pátek a sobota - a současně i novéna, devět posledních dní před Svatou nocí Narození Spasitele.
Otec Vladimír Mikulica
