Boží království mezi námi na svatbě v Káni
2. neděle po Zjevení Páně - v mezidobí
LITURGICKÉ ČTENÍ V RITU ANTIQUIOR
Slova svatého evangelia podle Jana líčí první Pánův zázrak na svatbě v Káně. Spasitel přišel obnovit ideál rodiny a manželství, povýšit je na svátost a upevnit tak manželské svazky, které jsou fyzickou i mravní oporou lidské společnosti. Jeho Matka ho upozorňuje na obtíže, do jakých se dostali hostitelé. Oslovení „ženo“, které používá Ježíš ve své odpovědi, má v této společnosti stejný význam jako v naší titul „paní“. Následuje zázrak, který je počátkem divů a zjevuje Ježíšovu slávu. Tato epizoda obsahuje pro nás bohaté a cenné poučení a povzbuzení. Proměnění vody ve víno je předobrazem proměnění, které se poprvé uskuteční při Poslední večeři.
Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu
svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: "Už nemají
víno." Ježíš jí odpověděl: "Co mi chceš, ženo?
Ještě nepřišla má hodina." jeho matka řekla služebníkům:
"Udělejte všechno, co vám řekne."
Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k
očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě
až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte džbány
vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: "Teď
naberte a doneste správci svatby!"
Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno
- nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu, to
věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk
předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté
podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do
této chvíle."
To byl v
galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím
zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se
odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do
Kafarnaa a zdrželi se tam jen několik dní.
LITURGICKÁ ČTENÍ V MISÁLU PAPEŽE PAVLA VI.:
Čtení
z první knihy Samuelovy podává svědectví o síle povolání
Duchem Svatým k službě pro Boha: hlas Ducha svatého Samuel
zprvu považuje za hlas svého duchovního vůdce.
Samuel
spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal:
"Samueli!" On odpověděl: "Tady jsem." Běžel k
Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On pravil:
"Nevolal jsem tě, vrať se a spi." Šel tedy
spát.
Hospodin zavolal podruhé:
"Samueli! " Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: "Tady
jsem, volal jsi mě." On odpověděl: "Nevolal jsem tě,
synu můj; vrať se a spi." Samuel totiž neznal Hospodina,
protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově.
Hospodin
zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl:
"Hle, tady jsem, volal jsi mě." Tu Eli pochopil, že
chlapce volá Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: "Jdi spát.
Bude-li pak volat, řekni: 'Mluv, Hospodine, tvůj služebník
poslouchá.' " Samuel tedy šel spát na své
místo.
Hospodin přišel, zastavil se a
volal jako dříve: "Samueli, Samueli!" A Samuel řekl:
"Mluv, tvůj služebník poslouchá." Samuel rostl a
Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo
nazmar.
Odpověď
starozákonního světce na zavolání ke službě je ochota se
podřídit Božímu vedení, plnit Boží vůli - tak zpívá i svatý
David, jejž později prorok a soudce Samuel pomazal olejem Ducha na
krále: Hle,
přicházím, Pane, splnit tvou vůlí.
Pevně
jsem doufal v Hospodina, on se ke mně sklonil a vyslyšel mé
volání. Novou píseň vložil mi do úst, chvalozpěv našemu
Bohu.
V
obětních darech si nelibuješ, zato jsi mi otevřel uši. Celopaly
a smírné oběti nežádáš, tehdy jsem řekl: "Hle,
přicházím.
Ve svitku knihy je o mně psáno: Rád
splním tvou vůli, můj Bože, tvůj zákon je v mém
nitru."
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém
shromáždění, svým rtům jsem nebránil, ty to víš,
Hospodine!
Čtení z prvního listu
svatého apoštola Pavla Korinťanům varuje před rakovinou, která
může postihnout povolání k duchovnímu životu, a tou je
smilstvo.
Bratři!
Tělo
není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který
vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí také nás.
Nevíte,
že vaše těla jsou údy Kristovými? Kdo se oddá Pánu, je s ním
jeden duch.
Utíkejte před smilstvem!
Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo.
Kdo se však oddá smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu
tělu.
Nebo nevíte, že vaše tělo je
chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal
Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě? Byli jste přece
koupeni, a to za vysokou cenu. Oslavujte proto Boha svým
tělem.
Slova svatého evangelia podle
Jana navazují na podání svatého Matouše a Marka o povolání
prvních učedníků. Místem jejich povolání je Genezaretské
jezero. Chvíli poté, co Ježíš začne kázat o Božím
království, spočine jeho pohled na dvou dvojicích bratří -
Šimonovi a Ondřeji a Jakubovi a Janu, rybářích zaneprázdněných
svou každodenní prací. Vrhají sítě, nebo je vyspravují. Avšak
čeká na ně jiný rybolov. Ježíš je energicky volá a oni ho
okamžitě následují, aby se z nich stali „rybáři lidí“.
Evangelium podle sepsání svatého Lukáše je detailnější. Cesta
víry prvních učedníků je v něm vylíčena s upřesněním, že
výzvu k následování Krista zaslechli poté, co vyslechli první
Ježíšovo kázání a byli svědky prvních zázračných činů,
které vykonal. Bezprostředně následující událostí je zázračný
rybolov, jenž symbolizuje poslání „rybářů lidí“,
svěřené bratrům. Osud těch, které si Ježíš povolal, bude od
této chvíle úzce spjat s Jeho životem. Apoštol je ten, kdo je
poslán kázat evangelium, ale je především tím, kdo se setkal s
živým Ježíšem.
Právě tuto událost, první setkání Ježíše s budoucími apoštoly, vyzdvihuje evangelista Jan. V jeho vyprávění má zmíněná scéna jinou podobu. Setkání se odehrává na březích Jordánu. Popis budoucích učedníků, kteří stejně jako Ježíš přišli z Galileje, aby se nechali pokřtít Janem, se zaměřuje na jejich vnitřní duchovní svět. Byli to mužové, kteří v očekávání Božího království toužili poznat Mesiáše, jehož příchod byl předpovídán jako bezprostředně blízký. A stačila jen slova Jana Křtitele, jenž Ježíše označil za Beránka Božího, aby zatoužili po osobním setkání s Mistrem. Obsah Ježíšova rozhovoru s prvními dvěma budoucími apoštoly je velmi působivý. Na otázku: „Koho hledáte?“, odpovídají jinou otázkou: „Rabbi - Mistře, kde bydlíš?“ Ježíšova odpověď je výzvou: „Pojďte a uvidíte!“. Dobrodružství apoštolů tedy začíná jako setkání lidí, kteří se jeden druhému navzájem otvírají, a také se zblízka poznávají s Mistrem. Nemají se totiž stát jen hlasateli nějaké ideje, nýbrž svědky syna člověka. Dříve než budou vysláni hlásat evangelium, budou muset „být s Ježíšem“ a navázat s ním osobní vztah. Díky tomu nebude hlásání evangelia ničím jiným než zprávou o skutečně prožitých událostech a zároveň výzvou vstoupit do tajemné blízkosti Ježíše Krista.
Kam budou apoštolové posláni? Evangelium vyznívá ve smyslu, že Ježíš omezuje své poslání pouze na Izrael: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím domu izraelského“. Podobným způsobem se zdá, že vymezuje poslání svěřené apoštolům: „Těchto dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: Mezi pohany nechoďte a do žádného samařského města nevcházejte; raději jděte ke ztraceným ovcím z domu izraelského“. Někteří představitelé tzv. moderní racionalistické kritiky považují tyto výroky za známku nedostatečně univerzalistického pojetí víry ze strany Ježíše Nazaretského. Ve skutečnosti je třeba je chápat v souvislosti s jeho vztahem k Izraeli, společenství Úmluvy. Podle očekávání mesiáše se božské přísliby měly naplnit, až sám Bůh skrze svého Vyvoleného shromáždí svůj lid jako pastýř své stádo: „Já zachráním ovce. Nikdo už je nebude loupit...Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, Davida, svého služebníka. Ten je bude pást, ten bude jejich pastýřem. Já, Hospodin, jim budu Bohem a David, můj služebník, bude uprostřed nich knížetem“. Ježíš je eschatologický pastýř, jenž shromažďuje a hledá ztracené ovce izraelského domu, protože je zná a miluje (srov. také postavu dobrého pastýře). Skrze toto „shromáždění“ je Boží království hlásáno všem národům: „Dám poznat svou slávu mezi národy; všechny národy spatří můj soud, který vykonám, a mou ruku, kterou na ně vložím“.
A tak dvanáct apoštolů povolaných k tomu, aby pomáhali naplnit poslání Ježíše Krista, spolupracuje s Pastýřem posledních dní, hledajíce také oni především ztracené ovce izraelského domu a obracejíce se k zaslíbenému lidu, jehož shromáždění je znamením spásy pro všechny národy. Mají daleko k tomu, aby odmítali univerzální pojetí spásy, které přináší Ježíš Nazaretský. Počáteční omezení hlásání evangelia jen na Izraelity se tak stává nejúčinnějším prorockým znamením. Po utrpení a zmrtvýchvstání Krista bude toto znamení objasněno a poslání apoštolů nabude univerzálního charakteru. Kristus je vyšle „do celého světa“, jak čteme u svatého Marka a „ke všem národům“, jak říká Ježíš u svatého Matouše a Lukáše a nakonec podle podání Skutků apoštolských - „až do končin země“
Jan
stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde
kolem, a řekl: "Hle, beránek Boží!" Ti dva učedníci
slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a
viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: "Co byste
chtěli?"
Odpověděli mu: "Rabbi"
- to přeloženo znamená – „Mistře“ – „kde
bydlíš?"
Řekl jim: "Pojďte
a uvidíte!" Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali
u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou
učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej,
bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona,
řekl mu: "Našli jsme Mesiáše" - to přeloženo znamená
Kristus - a přivedl ho k Ježíšovi.
Ježíš
na něj pohlédl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se
jmenovat Kéfas," To je v překladu Petr - Skála.
(z promluvy na Generální audienci Svatého otce Benedikta XVI. 22. března AD MMVI, http://radiovaticana.cz/clanek.php?id=5554)
O. Vladimír Mikulica
MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ
Bůh Otec Tě zavolal, abys vzešel Galileje pohanské
podle pozemského zrození z Panny Marie
v izraelském národě,
Ježíši z Nazareta:
tomuto lidu nejdříve
– pastýřům Izraele –
byla představena Epifanie: Tvé božství.
Duch Svatý a andělé svědčí pastýřům,
potom pohanům – mudrcům od Východu.
Ač z Galileje, přítel Samařských i kananejské ženy či římského setníka,
přesto plníš Otcovo poslání:
Duch Svatý se Tvým prostřednictvím dotýká nemocných, hříšných a posedlých Izraele, Judy.
Tak se nyní dnes nejprve dotýkáš své Církve,
abys jí opět ukázal své umučení pro naše hříchy
a své zmrtvýchvstání pro naše spasení:
přicházíš v tomto tajemství a proměňuješ Apoštola, svatého Pavla,
aby se stal jako Tebou povolaný
Apoštolem národů, pohanů.
Amen.
