A- Dürer, Panna Maria a antikrist
Nedělní dopis
Ježíš
pozdvihl oči k nebi a modlil se:
"Otče
svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli
jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém
jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je, a nikdo z nich nezahynul
kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo.
Nyní
jdu k tobě, ale toto mluvím ještě ve světě, aby měli v sobě
plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal
nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je ochránil od zlého.
Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do
světa, tak i já jsem je poslal do
světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v
pravdě."
Dnes nás úryvek evangelia podle sepsání svatého Jana opět přivádí do slavnostně vyzdobené síně Poslední večeře.
Stává se z ní posvátný prostor bohoslužby. Nyní se Ježíš, náš Pán, modlí za své nejbližší, za své učedníky, od kterých bude za pár hodin zrádným polibkem Jidáše odtržen, veden na smrt, popraven a – jak sám několikrát prorocky předpověděl – třetího dne po ukřižování vstane z mrtvých.
V tuto chvíli pozdvihne oči k nebi a vroucně se modlí ke svému nebeskému Otci, aby chránil jeho apoštoly a učedníky v podobných nástrahách a zkouškách víry.
Víme, že všech Dvanáct, počítáme místo Jidáše zvoleného apoštola Matěje, všichni podstoupili pro víru v Ježíše Krista mučednickou smrt; jen svatý Jan Evangelista, který podle soudobého svědectví byl mučen v kotli vroucího oleje, mučení přežil.
"Prosím Tě, Otče v nebesích, abys mé učedníky chránil od zlého," modlí se dnes Ježíš, vítěz nad smrtí a ďábelským zlem.
A vymodlil jim to, že od víry neodpadli.
Dává nám tímto příklad, abychom se modlili za sebe navzájem abychom se nebáli statečně i dnes vyznávat, že jsme křesťany, že věříme v obětní smrt Ježíše, Božího Syna, za naše hříchy, v odpuštění hříchů v Jeho jménu, v Jeho vzkříšení, ve věčný život.
Kolik našich příbuzných a přátel od víry odpadlo: přišlo komunistické pronásledování a katolické kostely v naší České zemi, do nichž chodila většina obyvatelstva, se najednou vyprázdnily.
Proč?Chyběla víra, chyběla opravdová modlitba, nepokrytecký život z víry, chyběla modlitba za ty členy rodiny, kteří přestávali a přestali "chodit do kostela". Chyběla modlitba za to, aby poprvé nebo znovu nalezli pevný přístav ve svém životě: Víru v Boha Otce, v Ježíše Krista a ve vrcholné působení Ducha Svatého v Církvi, který jediný je po Letnicích prostředníkem poznání Ježíše Krista, odevzdání života Jemu, přijetí svatého křtu a pravidelného přijímání Jej ve svátosti smíření a ve Svatém přijímání každou neděli.
K
této naší společné i časté osobní modlitbě
Vám ze srdce žehnám
Otec Vladimír
