 |
O této neděli slyšíme varovný hlas našeho Přítele a Pána Ježíše: o velké pohromě, kterou rozpoutal vysoký státní úředník, o jeho finanční insolvenci, osobním bankrotu a zároveň o velkorysosti jeho pána, který mu velkodušně odpouští nesmírně velký dluh – stamiliony v našem dnešním měřítku - o milosrdenství Božím a tvrdosti a nemilosrdnosti člověka, který miluje peníze.
LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ V RITU ANTIQUIOR:
Dvacátá první neděle po seslání Ducha Svatého
"Nakonec hledejte svou sílu v Pánu, v jeho veliké moci (všemohoucnosti)," píše o této neděli svatý Pavel nám v Epištole do Efesu. A své hledání – a podnět pro naše - popisuje zcela konkrétně: "oblečte se do plné Boží výzbroje". Poté podává výčet klasické výzbroje a výstroje vojína Římské říše a paralelně přiřazuje ke každé výstrojní součásti a ke každí zbrani její duchovní ekvivalent: popisuje moc Ducha Svatého, kterou přijímáme a máme užívat v síle svátosti biřmování, pečeti daru Ducha.
Realistický apoštolův pohled na říši temnoty, která se v jeho životě, ve světě, v němž tehdy žil, zdála pohlcovat jím hlásané Boží království, má svou paralelu i dnes v každodenně zakoušené realitě střetu Boží "polis" se stínovou "polis" satana – řinčící zbraněmi, nabízející úplatky, výhody, snadný životní styl, zdraví a štěstí, zábavu... za peníze.
A úkolem křesťana je nejen, aby katolickou Církev, Boží království, které má plně rozvíjet ve své farnosti a rodině, hájil, ale aby také statečně zbraněmi Ducha proti říši temnoty bojoval.
Dlužník, který je podle Ježíšova podobenství v Evangeliu podle sepsání svatého Matouše, zavázán svému králi není, jak vyplývá z výše dlužné částky, řadový služebník, ale patrně vysoce postavený hodnostář, který se svému pánu zadlužil obrovskou částkou.
Přitom vyniká velkorysost jeho nadřízeného, věřitele, když tak obrovskou částku odpouští.
Odpouští, ale zároveň "uvádí do pokušení": tak můžeme uvidět zdánlivě slepé milosrdenství, které ovšem plně odpovídá zákonům ekonomie spásy Trojjediného Boha.
Pokušení, v němž onen vznešený dlužník neobstojí, je dluh chudáka, dluh nesrovnatelně nepatrný v porovnání s tím, který mu král odpustil. Omilostněný věřitel se stává nelítostným. "Upadne do pokušení". - A následuje králův trest za tuto spravedlnost bez milosrdenství. Pro nás varování, pro ty, kdo milují peníze, může být jedním z posledních varovných vzkazů Otce, které sděluje v evangeliu svého Syna zároveň s nabídkou "výzbroje a výstroje" proti démonu chtivosti peněz, "čertu" který se na konci finanční a ekonomické krize i na konci pozemského životě svým služebníkům odmění "peklem".
Dnes si zaslouží pozornost v duchu rozjímání o milosrdenství a odplatě za tvrdost srdce i mešní Offertorium. Představuje nám spravedlivého Joba, který trpí, jako by byl připočítán mezi nemilosrdné a nespravedlivé. Proč? Duch Svatý ukazuje Spasitele Ježíše v duchovním boji, abychom mohli podle slov svatého Aurelia Augustina zvítězit pod korouhví Ježíše Krista teprve poté, co se statečně zařadíme do Jeho šiku proti korouhvi nepřítele spásy, satana, který si vyžádal dopuštění Boží, Boží zkoušku: pokušení spravedlivého.
LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ v cyklu B:
XXIX. neděle
Čtení z knihy proroka Izaiáše stvrzuje úděl samotného proroka – jeho mučednickou smrt pro Mesiáše – Krista Ježíše, na jehož příchod připravuje tímto slovem o Jeho utrpení:
Hospodinu
se zalíbilo zdrtit svého Služebníka utrpením; jestliže dá v
oběť svůj život, uzří potomstvo, které bude žít dlouho,
Hospodinův plán se zdaří skrze něho. Po útrapách se jeho duše
nasytí světlem, svým utrpením můj Služebník ospravedlní
mnohé, neboť na sebe vezme jejich viny.
Svatý Žalmista zpívá o "zemi plné Hospodinovy milosti" ...- až na konec země má dojít ten, kdo je - ve všech královstvích a císařstvích - povolán šířit zvěst o Ježíšově království lásky a pokoje:
Ať
spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.
Hospodinovo
slovo je správné, spolehlivé je celé jeho dílo. Miluje
spravedlnost a právo, země je plná Hospodinovy
milosti.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo doufají v jeho milost, aby jejich duše vyrval ze
smrti, aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše
vyhlíží Hospodina, on sám je naše pomoc a štít. Ať spočine
na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe.
Ve
čtení z listu Židům slyšíme o Veleknězi Ježíšovi, který má
soucit se slabými – takový soucit má i s římským císařem,
dokonce i s farizeji a herodovci - a vybízí nás, abychom šli
Jeho cestou.
Bratři!
Máme
vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe:
je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání.
Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s
námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem
možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Přistupujme
proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a
nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.
Před
blížící se slavností Ježíše Krista Krále Univerza čteme
slova
evangelia podle sepsání svatého Marka o místech po pravici a
levici Ježíšově v Jeho království. Ta místa nepatří těm,
kdo se povyšují – a to mohou být: římský císař, farizeové,
herodovci, zákoníci saduceové, ale i samotní Ježíšovi
učedníci. Ježíšovo království patří pokorným. - Tedy i jim,
pokud takovými jsou. - I nám, pokud takovými jsme.
A místo nejblíže Ježíšovi po své pravici Otec vyvolil – již před všemi věky – té, kterou předurčil k uchránění od Adamovy viny.
Proto je tolik potřeba usilovat o znovuzrození a život podle svatého křtu, abychom byli po smrti Ježíšovi co nejblíže.
K
Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu:
"Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil jednu
prosbu."
Odpověděl jim: "Co
chcete, abych pro vás udělal?" Řekli mu: "Dej, ať v tvé
slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé
levici."
Ale Ježíš jim řekl:
"Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo
dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?" Oni mu
odpověděli: "Můžeme!"
Ježíš
jim řekl: "Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve
který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé
pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to
připraveno."
Když to slyšelo
ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je
zavolal a řekl jim: "Víte, že ti, kdo se pokládají za
panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži dávají cítit svou
moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi
vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být
mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka
nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj
život jako výkupné za všechny."
(Z promluvy Svatého otce Benedikta XVI. při apoštolské cestě do Francie, uvítání v Paříži 12. IX. ADMMVIII; http://radiovaticana.cz/clanek.php?id=10104;
a při mši svaté, Bazilika svatého Petra 16. X. AD MMXI; http://radiovaticana.cz/clanek.php?id=15343;
S. Aurelius Augstinus, In Iohannem 69,2;
Anonymus, Opera incompleta su Matteo, Omelia 42;
S. Aurelius Augstinus, Ennarationes in Psalmos., Žalm 94,2, Žalm 4,8)
Otec Vladimír Mikulica
MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ
