"Evropský dům", jak rádi nazýváme tento kontinent, bude pro všechny vděčně obývaným místem pouze tehdy, bude-li vybudován pevný kulturní a morální základ společných hodnot, které čerpáme z našich dějin a z našich tradic. Evropa nemůže a nesmí zapřít své křesťanské kořeny, které představují dynamickou složku naší civilizace na cestě třetím tisíciletím.
Z promluvy Svatého otce Benedikta XVI. k poslancům a diplomatům, Vídeň - Hofburg 7. září AD MMVII
1/ Vesele zpívejme, Boha Otce chvalme, že nám Syna svého Jednorozeného dal na vykoupení národa lidského.
2/ Krista čtvero příští Písmo svaté jistí: nejprvnější v těle, druhé v duši celé, třetí při skonání, čtvrté o vzkříšení.
3/ Proč nejprv přišel k nám a narodil se nám, praví svaté Čtení: by kázal spasení, k pokání nás volal, mnohé uzdravoval.
4/ Druhý příchod Jeho do srdce lidského: mocí svého slova nás utvořit znova; tluče u tvých dveří, každý mu otevři.
5/ Třetí příchod čeká při smrti člověka: proto velí bdíti a střízlivě žíti, neboť člověk neví, kdy se smrt dostaví.
6/ Čtvrtý příchod bude, až den soudný přijde: v onu slavnou dobu vstanou mrtví z hrobu; tu by rád nejeden skryl se před svým Pánem.
7/ Proto se připravme, špatnosti se zbavme: v svatém obcování a v pravém pokání v modlitbách trvejme, tak Pána čekejme.
8/ Rač, Pane, popřáti v Tvé pravdě vždy státi, abychom v ní bděli a Tebe viděli, Pána milostného, v den příchodu Tvého.
Adventní píseň z kancionálu
"Pak jsem uviděl bělostný trůn, velmi velký, a toho, který na něm seděl. Před jeho pohledem zmizela země i nebesa, a nezůstalo po nich stopy. A viděl jsem mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy.
Také jiná kniha, kniha života, byla otevřena. A ti mrtví byli souzeni podle toho, co v těch knihách stálo, každý podle svých skutků.
Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, i Smrt a Podsvětí vydaly svoje mrtvé, a každý byl souzen podle svých skutků. Pak Smrt a Podsvětí byly vhozeny do ohnivého močálu. To je druhá smrt: ohnivý močál. O kom se zjistilo, že není zapsán v knize života, byl vhozen do ohnivého močálu.
Potom jsem spatřil nová nebesa a novou zemi-..."
"Kdo zvítězí, bude tedy oblečen do bílého; jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly."
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Evropa žije v hříchu, který z ní učiní poušť.
Máme v nebi světce, patrony Evropy – svatého Benedikta z Nursie, Otce západního mnišstva; svaté slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, svatou Kateřinu Sienskou, svatou Brigitu Švédskou, svatou Terezii Benediktu od Kříže – k nim se máme obracet s prosbou o přímluvu, od nich máme čerpat životní příklad k obrácení se k Ježíši Kristu, našemu Spasiteli.
V Adventu, který je původně postním obdobím, se připravujeme na Jeho příchod, na náš soudný den, den soudu. Návštěva svatého Mikuláše nám k tomu pomáhá. Čert po světcově levici otevírá černou knihu našich hříchů a čte z ní. Má připravený řetěz na spoutání a pytel, ve kterém odnáší nekající z tohoto světa. Tak se na pokyn světce podílí na Boží očistě světa. Anděl po pravici naopak čte ze zlaté knihy dobrých skutků.
Některé z těchto skutků – a tedy i modliteb - nás teprve připravují na obrácení k Ježíši Kristu, nemají ještě tu moc zlomit okovy neřesti a pomoci našim blízkým tak, aby byli šťastní. Některé naše dobré skutky už zachraňující milost Ježíšova příchodu na svět šíří dál do rodin a společnosti.
K těmto dobrým skutkům nám svatý Mikuláš dává nakonec své spasitelné napomenutí a požehnání: abychom Boží milost v každém že čtyř Ježíšových příchodů přijali, abychom se v ní upevnili a rozmnožili ji v Církvi bojující v našem okrsku země – v Evropě.
A zasloužili si patřit k Církvi vítězné: "Kdo zvítězí, bude tedy oblečen do bílého; jeho jméno nevymažu z knihy života, ale budu se k němu znát před svým Otcem a jeho anděly."
To Vám vyprošujeme v letošním Adventu – přípravě na příchod našeho Spasitele Ježíše Krista a na oslavu Jeho narození o letošních Vánocích.
V Olomouci, v den oslavy svatého indiána Juana Diega L.P. 2021
Otec Vladimír s bratry akolyty z Lipce
