Chybějí nám světci a učitelé Alexandrijské katechetické školy?
K výbušné pasáži z dokumentu II. vatikánského sněmu počínajícímu slovy Nostra aetate, jenž je desetiletí roznětkou k štěpení Církve na dvě schismatické skupiny, je třeba uvést: Když se řekne negativní výpověď, je třeba – podle mystické stupnice "via positiva, negativa a eminantiae" - připojit i základní, pozitivní výpověď: je třeba onu pasáž doplnit.
Citovaná pasáž - "katolická církev neodmítá nic z toho, co je pravdivé a svaté v nekřesťanských náboženstvích a s vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky.... Ačkoliv se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka obrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi" (Nostra Aetate,2) - doplněná podle tohoto paradigmatu, by pak zněla:
Katolická Církev odmítá vše z toho, co je lživé a znesvěcující v nekřesťanských náboženstvích a odsuzuje způsoby chování a života, pravidla a nauky...ačkoliv se v něčem mohou shodovat s tím, co věří a předkládá, přece jsou často obrazem bludu, který zatemňuje Boha hledající lidi.
Dokázala v období podobně schismatických třenic mezi skupinami některých mnichů a některých alexandrijských intelektuálů se zdravým intelektem postaveným na zdravém myšlení (zdravé "filosofii" v plném slova smyslu) vyjádřit vztah k nevěřícím v Ducha Svatého, jenž od Ježíše Krista a od Boha Otce přichází, založil Církev a vede ji, naukou o zárodcích ("spermatech") Logu, jímž je Boží Syn Ježíš Kristus.
Dokud tato škola byla vedena Duchem Svatým, neupadla do hereze monofyzitismu.
Přečtěme
si i kritická a varující slova Svatého otce Benedikta XVI. k
dokumentu Nostra Aetate.
"...k
tomu všemu se (v Nostra aetate)
spontánně
připojil krátký návod, jak vést dialog a spolupracovat s
náboženstvími, jejichž duchovní, morální a
společensko-kulturní hodnoty mají být uznávány, chráněny a
podporovány. V dokonalém a mimořádně hutném dokumentu tak bylo
odkryto téma, jehož důležitost v oné době ještě nebylo možno
předpokládat. Je stále zjevnější, jaký
úkol v sobě tento text obsahuje, jakou námahu je ještě třeba
vynaložit k rozlišování, objasnění a pochopení. V
procesu aktivního přijímání zmíněného dokumentu,
který je
sám o sobě mimořádný, postupně
vyšla najevo jedna jeho slabost.
Hovoří totiž o náboženství pouze kladně a nedbá nemocných a
narušených náboženských forem, které z historického a
teologického hlediska nabývají širokého rozsahu – vůči
takovémuto vnějšímu či vnitřnímu pojetí náboženství byla
křesťanská víra od samého počátku vysoce kritická."
Svatý otec Benedikt XVI. o Druhém vatikánském koncilu 11. 10. AD MMXII;
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=17243;
srov. Nostra aetate, 2;
The Holy Trinity (c. 1370), by Niccolò Semitecolo [public domain / Wikimedia Commons]
https://www.patheos.com/blogs/davearmstrong/2016/02/does-catholicism-equate-allah-yahweh.html)
KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PAPEŽE BENEDIKTA XVI.
Slova papeže Benedikta XVI. o nezbytnosti »missio ad gentes«
Synodální otcové vybízejí všechny věřící ke hlásání Božího Slova a zdůrazňují, že i v naší době je nezbytně třeba rozhodného nasazení v missio ad gentes. Církev se žádným způsobem nemůže omezit na pastoraci „údržby“ těch, kteří již Kristovo evangelium znají. Misijní napětí je jasné znamení zralosti církevního společenství.
(Apoštolská
exhortace Benedikta XVI
Verbum Domini - 3. část, čl 95)
LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ V CYKLU C:
VIII.
neděle v mezidobí
V
sítu, kterým se třese, zůstane smetí, právě tak zůstane vina
na člověku, když je prozkoušen. V peci se osvědčí nádoba od
hrnčíře, člověk se osvědčí, když s ním mluvíš. Ovoce
ukáže, jak byl strom pěstěn, právě tak slovo vyjádří
myšlenky lidského srdce. Nikoho nechval, než ho vyzkoušíš, tak
se totiž osvědčí člověk.
Čtení
z knihy Sirachovcovy
Dobré
je chválit Hospodina, opěvovat tvé jméno, Svrchovaný! Zrána
hlásat tvé milosrdenství a za noci tvou věrnost.
Spravedlivý
pokvete jak palma, poroste jak cedr na Libanonu. Kdo jsou zasazeni v
domě Hospodinově, pokvetou v nádvořích našeho Boha.
Ještě
ve stáří budou přinášet užitek, zůstanou šťavnatí a svěží,
aby hlásali', jak spravedlivý je Hospodin, má skála, v němž
není nepravosti.
Žalm
Dobré
je chválit Hospodina
Bratři!
Až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto
tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co
stojí v Písmě: 'Vítězně je smrt navždy zničena! Smrti, kdepak
je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?' Ten bodec smrti
je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu
díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše
Krista.
Proto buďte pevní, moji milí bratři, nedejte se zviklat a pilně
pokračujte v díle Páně. Víte přece, že vaše námaha není
marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
Ježíš řekl učedníkům přirovnání: "Může slepý vést
slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se
dokonale vyučí, bude jako jeho učitel.
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve
vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru:
'Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám nevidíš ve
svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a
teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka
svého bratra.
Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný
strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po
vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky a z bodláčí nesklízejí
hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce
dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím
přetéká srdce."
Slova
svatého evangelia podle Lukáše
SVATÁ LITURGIE V RITU ANTIQUIOR:
Epištola:
O neděli Devítník nás svatý Pavel vybízel duchovnímu boji, o další neděli předpostní doby nás vedl k vytrvalosti v tomto zápasu; dnes nás vybízí, abychom nade všechno toto úsilí měli ve své duši lásku.
Evangelium:
Slepý u Jericha k našemu Pánu Ježíši Kristu zvolal:
Pane, ať vidím!
(httpscommons.wikimedia.orgwikiFileVáclav_Mánes_-_Healing_the_Blind_Man.jpg)
O. Vladimír Mikulica
MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ
Láska, Tvá ukřižovaná láska,
Ježíši, vidoucí vidoucích,
Králi proroků,
Milovníku člověka,
Tvá láska sňala prázdnotu a temnotu z očí slepce u Jericha,
snímá hříchy světa těch,¨kdo Tebe
spolu se svatým Janem
vyznají jako Božího Beránka,
jenž obětní smrtí vede do Moře krve,
rudého moře křestní koupele,
z níž slepí vycházejí vidoucí: znovuzrození
mocí Tvého a Otcova Ducha.
Na Tvou lásku, na lásku Tebe, člověka a Boha,
vyzpívává svůj chvalozpěv svatý Pavel;
zpívá už o Tvé lásce v Církvi,
o působení Tvého Ducha
ve svátostech, v této svátosti Nejsvětější
a teprve pak v srdcích v Tebe věřících.
Předtím vyzval k duchovnímu boji
a k vytrvalosti,
varoval tak ty, kdo by nerozlišovali mezi chlebem a Tvým tělem,
mezi duchem víry a démonem nevěry,
působícím v cizích náboženských naukách a pohanských bájích,
v modlách, jichž se máme úzkostlivě varovat,
abychom nebyli znovu hříchem uvedeni mezi slepé
mezi vyznavače falešných kultů.
Amen.
