Kvas sekularizované společnosti
a hořčičné zrnko katolické víry
Apoštolové
prosili Pána: "Dej nám více víry!"
Pán
řekl: "Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli
této moruši: 'Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!',
poslechla by vás.
Když
někdo z vás má služebníka, a ten orá nebo pase, řekne mu snad,
až se vrátí z pole: 'Hned pojď a sedni si ke stolu'? Spíše mu
přece řekne: 'Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě,
dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.' Děkuje
snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno?
Tak
i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte:
'Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni
udělat.' "
Texty dnešní neděle, první v růžencovém měsíci říjnu, je o síle víry i o její slabosti. Prorok Habakuk si stěžuje: Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, - ty však neslyšíš; křičím k tobě: “Násilí!" - ty však nepomáháš. Vzápětí však zvěstuje Boží slovo o vidění, které přjde v pravý čas, v kairos - spěje k naplnění a nezklame.
Tím viděním je pohled na sedm bolestí Panny Marie, na pět bolestných ran našeho Spasitele Ježíše Krista. Ony bolesti, tyto rány, dospěly k naplnění, ke smrti a ke vzkříšení Ježíšově – a nezklamaly: Ježíš nám dal naději, která nezklame, když o Letnicích seslal svého Ducha.
K této letniční víře vybízí Apoštol svého duchovního syna, biskupa Timotea: Vybízím tě: oživ zase plamen Božího daru, který ti byl dán vkládáním mých rukou.
Podobně Svatý otec Benedikt XVI. v roce 2005, na počátku svého pontifikátu, vybídl naše české biskupy, aby se jejich víra stávala plamenem: jako kvas ve společnosti, která přestala vnímat své pravé dění a události, jež dávají jedině řešení všech problémů: aby se jejich víra stávala kvasem sekularizované české společnosti. Zároveň byli naši biskupové papežem Benediktem vybízeni, aby byli hořčičiným zrnkem. Tedy světlem víry, které je nepatrné, ale mocné. Zasahuje do společnosti jako do "života" moruše, která může být silou této víry, ač "nepatrné" – vzhledem k množství povrchně věřících – přesazena ze země do moře. Takto se může radikálně změnit život společnoosti a v tomto případě místní církve, když je biskup jejím svícnem: neochvějným zastáncem katolické víry a morálky.
Svatý otec Benendikt XVI. tehdy řekl:
Jedna z nejintenzivnějších chvil církevního společenství a bratrského sdílení biskupské služby je návštěva Ad Limina Apostolorum. Při této příležitosti se může každý zastavit před Pánem, aby se spolu s ostatními spolubratry zamyslil nad životem svého společenství v perspektivě vnitřního vztahu, který spojuje místní církve s všeobecnou Ćírkví. Spolu s Petrovým nástupcem chcete vydat svědectví naprosté věrnosti Kristu a velkomyslné ochoty vůči věřícím stádce, které vám bylo svěřeno. Buďte vítáni, milovaní, v tomto římském sídle, které je také v duchovním smyslu opěrným bodem pro katolíky ze všech končin světa.
V setkáních s každým z vás jsem měl příležitost poznat velmi živou církev, která cítí své povolání být kvasem sekularizované společnosti, jež se ale zároveň a často s nostalgií zajímá o osvobozující, i když náročné poselství evangelia. Zdůrazňovali jste rostoucí počet svých spoluobčanů, kteří o sobě prohlašují, že nepatří do žádné církve. Zároveň ale zaznamenáváte zájem občanské společnosti o činnost katolické Církve a její programy. Myslím, že hmotná a kulturní zpustošení dřívejšího režimu zanechala ve vašich spoluobčanech, kteří nyní nabyli plnou svobodu, tísnivý pocit, že musí dohonit ztracený čas, a tak se vrhají dopředu, a nevěnují dostatečnou pozornost důležitosti duchovních hodnot, jež jsou páteří, a jež dodávají soudržnost občanským i hmotným vymoženostem. Právě tady se otevírá rozsáhlé pole pro poslání křesťanského společenství. Jako malé hořčičné zrnko, když jednou vzejde, se stává velkým keřem poskytujícím útočiště nebeskému ptactvu, tak i vaše církve mohou poskytovat vlídné přijetí těm, kteří hledají platné důvody pro svůj život a pro svá existenciální rozhodnutí. Vaše společenství, velmi jednotná a horlivá, ale i vnímavá pro témata milosrdné lásky, poskytují již nyní solidní svědectví, které přitahuje nemálo osob i ze světa kultury. Je to znamení naděje pro formaci zralých laiků, kteří na sebe dokážou vzít svoji odpovědnost v církvi.
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=4816
O. Vladimír Mikulica
MODLITBA
"Násilí!" - volali v skrytu a ve svých srdcích Tví učedníci,
když Tě, Ježíši, služebníku Otce i Ducha,
konající jako člověk to, cos měl vykonat pro spásu lidstva,
a jako Boží Syn nesoucí do temnoty hrobu svatého Josefa z Arimatie
dar věčného života
pro všechny, kdo vstoupí do nitra komnaty Ducha svatého,
kdo vyznají, že jsi Pán a Bůh,
kdo uvěří.
Z tohoto malého hořčičného zrnka,
z víry v Tebe těch,
kdo uviděli Tvé zjevení v oslaveném těle,
vzešlo svědectví Církve,
ratolesti a výhonky hlavy vinné révy,
vinného kmene
jímž jsi Ty – do všech národů, plemen a jazyků.
Prvním z těch, kdo jsou nositeli kvasu,
biskupové, vůdci Tvé Církve,
ke svěřeno toto zrnko zdánlivě nepatrné
a přesto plné a mocné víry,
která může poručit
a učinit zázrak,
jenž přesadí konzumní společnosti
do očistných přívalů Tvého Ducha,
který ve smrti těla
dává život znovuzrozeným.
Amen.
